Morituri te salutant
Cesta je [ Emi]prach a
[ D]štěrk a
[ Ami]udusaná
[ Emi]hlína
[G]a šedé
[ Ami]šmouhy
[ D7]kreslí do
[ G]vlasů
[: a z hvězdných [ Ami]drah má
[ D]šperk, co
[ G]kamením se
[ H]spíná,
[Emi]a pírka
[ D]touhy z křídel
[ Emi D Emi D (-)]Pegasů. :]
Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]
Sežante, [ D]písek je bílý jak paže Daniely,
[Emi]počkejte chvíli! Mé oči uviděly
[D7]tu strašně dávnou vteřinu zapomnění,
[Emi]seržante! Mávnou,
[D7]a budem zasvěceni!
[Emi]Morituri te salutant, morituri te
[ Emi D Emi H7 (-)]salutant!
Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]
Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér – můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]
R: Seržante, písek je bílý...