Ježek kleci ve Stínadlech

Stínadelské uličky po roce znovu ožily vzrušenými hlasy Vontů. Blížila se totiž volba Velkého Vonta, ta slavná chvíle, u které chtějí být všichni. Kdo zvítězí tentokrát?
I my jsme se v sobotu 12. listopadu vydali do třebíčských uliček, abychom byli u toho. Budeme umět stínadelským pomoci? Všichni jsme věřili, že ano.
Adam Hrdlička, 4. A
Zápis ze stínadelské akce nám, tentokrát na opálené listině s pečetí, doručil účastník výpravy Adam Hrdlička. Zde si jej můžete přečíst:

Přijeli jsme do Stínadel a byli jsme průvodcem zavedeni na věž kostela svatého Martina. Zde jsme se rozhlíželi, dokud jsme nezachytili smluvený světelný signál, který nám dával Široko. S pomocí tohoto signálu svolával poradu, jež se konala na skále nad Stínadly, na místě zvaném Kočičí Hrádek.
Porada však byla přerušena vpádem příznivců Mažňáka, který také usiluje o post Velkého Vonta. Široko z porady rychle zmizel, během jeho útěku však Mažňákovci ukradli bývalému Velkému Vontovi Radkovi ježka v kleci, onen tajemný hlavolam, který je od smrti Jana Tleskače symbolem Velkého Vontství.
Druhá porada se Širokem se konala v jeho tajné skrýši ve Šlachtě. Zde se naše čtyři statečné skupiny, vedené Radkem, Vojtou, Janou a Veronikou, dozvěděly, jak mohou při stínadelském boji pomoci. Jejich úkolem bylo najít čtyři příznivce Široka, kteří vlastní různé hlavolamy. Hlavolamy sbírá neznámý sběratel, který je ochoten vyměnit je za jemu nepotřebné mapky Stínadel s nějakými nápisy.
Každý z příznivců měl pro skupinky jiný úkol: najít starý vontský deník, zjistit tajemné vontské heslo, vyluštit starou zprávu. Když skupiny přiložily získané mapky na plán Stínadel a spojily vyznačené body, vyšel jim v průsečíku přímek úkryt, v němž byl uschován ježek v kleci. Naše skupiny pátraly opravdu intenzivně a prožily přitom mnoho dobrodružství s útočícím nepřátelskými Vonty. Nakonec to byla skupina Jany, která ježka v kleci získala jako první.





Volba Velkého Vonta proběhla v 18 hodina na slavnostně osvětleném Kočičím Hrádku. Byla zahájena tradičním vontským heslem:
“Buďme svorni!”
“Žlutá je barva naše!”
“Nevyzraďme nic, co víme!”
“Mlčenlivost chrání nás!”
Když statečný Široko před zraky shromážděných Vontů vyndal ježka z klece, uznal i Mažňák, že na Široka nemá. Velkým Vontem se za přispění našich mladých bojovníků stal Široko a ve Stínadlech znovu zavládl klid.
Na jak dlouho?




